Neoblomný

Večer si oblékl smuteční šaty,

s měsícem do tance dal se.

Hřích s příchutí hořkosladkou,

tak lákavý,

provázkem svazuje světce,

všechny.

Jen ne tebe,

ty neoblomný.

Zemi lidem,

lidem zemí.

vážkou stéblu,

popel chrlí.

Za okny,okny věží.

Čekáš…však proč?

Důvod?

vem ho ďas

Původ?

ten vzal čas.

Čekáš?

Stále?

Proč?

List stéká.

Nekonečnem  letícím z nebe,

skáčeš.

Padáš.

S tebou…

jen já.

Stále.